David Drahonínský

David Drahonínský
Narození	19. května 1982 (42 let) Kaplice
Povolání	sportovec a paralympionik
Web	www.daviddrahoninsky.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Drahonínský (* 19. května 1982, Kaplice) je český tělesně handicapovaný lukostřelec v kategorii W1 s kladkovým lukem. S úspěchy, k nimž se řadí zlatá medaile z roku 2008 na Letních paralympijských hrách v Pekingu, stříbrné místo v roce 2012 na Letních paralympijských hrách v Londýně a první místo na Mistrovství světa v Donaueschingenu, se zařadil ke světové špičce v lukostřelbě. Na zlatý stupínek se vrátil na Letních paralympijských hrách v Tokiu v roce 2021, byla to jeho už šestá paralympijská medaile.

Je držitelem 2 světových rekordů, během sezón v letech 2014–2015 stanovil pětkrát světové maximum: třikrát v kvalifikační části, v které se střílí 72 šípů (668 bodů – WRT Nové Město nad Metují 2014, 670 bodů ME Notwill 2014, 674 bodů Dutch Para Archery Tournament 2015), a dvakrát v eliminačních rozstřelech, v kterých se střílí 15 šípů (143 bodů WRT Nové Město nad Metují 2014, 144 bodů MS Donaueschingen 2015). Poslední světový rekord překonal se skóre 144 z možných 150 bodů v eliminačním souboji na mistrovství světa handicapovaných lukostřelců v německém Donaueschingenu v roce 2015.

Je členem klubu SC Jedličkův ústav, jenž patří pod záštitu České federace Spastic Handicap, o. s.

Při závodech je známý účesem ve tvaru a v barvě české vlajky či jeho pověstným "wheelchair" tancem.

Osobní život

V mládí hrál fotbal, hokej, byl dobrovolným hasičem, chodil do skautského oddílu a hlavně navštěvoval taekwondo. Dne 6. dubna 1999 po návratu z tréninku šel spát. Jelikož trpěl náměsíčností, spadl z balkónu ze 3. patra. Ve velmi vážném stavu ho našla jeho matka s bratrem. Byl hospitalizovaný v českobudějovické nemocnici na ARO. Při pádu si poranil páteř, slezinu a játra. Po počátečních komplikacích došlo ke zlepšení jeho zdravotního stavu. Poranění míchy má však trvalé následky, jeho diagnóza je kvadruplegie.

Rok po úrazu začal studovat na Obchodní akademii v Janských Lázních. V roce 2005 zakončil úspěšně studium maturitní zkouškou. V tomtéž roce byl přijat na Metropolitní univerzitu v Praze, kde na Fakultě mezinárodních vztahů a evropských studií v roce 2011 obdržel titul magistr. V rámci studia se zúčastnil programu Erasmus na Europa Universität Viadrina ve Frankfurtu nad Odrou, kde si zařídil roční studijní pobyt a tříměsíční pracovní stáž.

Ve volném čase se věnuje rybaření, cyklistice, golfu, čtyřkolkám, chodí do kina, divadla, má rád knihy, psychologii, jízdu na katamaránu a rád zkouší nové, i adrenalinové aktivity.

Sportovní kariéra

Boccia

V Janských Lázních se seznámil v roce 2000 s bocciou, díky tomuto sportu obsadil v roce 2001 na Mistrovství Evropy v Teplicích 4. místo. V roce 2002 Mezinárodní paralympijský výbor změnil pravidla pro klasifikaci v boccie, kvůli čemuž nesplňoval český lukostřelec svým postižením klasifikační kritéria pro tento sport.

Lukostřelba

Období 2001–2007

V roce 2001 se dostal k lukostřelbě z olympijského luku a o 2 roky později začal střílet z kladkového luku v kategorii W1. Využil možnost zúčastnit se závodů se zdravými lukostřelci, kde v roce 2006 získal 3. místo na Mistrovství České republiky v hale a 1. místo na venkovním Mistrovství České republiky. Jeho hlavním cílem bylo změřit síly s postiženými sportovci a získávat zkušenosti. V roce 2003 na Mistrovství světa v Madridu skončil na posledním místě, o dva roky později na Mistrovství světa v Itálii obsadil 5. místo. V soutěži družstev společně s Martinem Bartošem a Zdeňkem Šebkem získal stříbrnou medaili. V roce 2006 si zajistil 4. místo na Mistrovství Evropy handicapovaných lukostřelců v Nymburku. Rok 2007 byl brán jako předolympijský průzkum jeho odolnosti, kdy na Mistrovství světa v Jižní Koreji vybojoval 4. místo a v soutěži týmů obsadil 1. místo společně s Martinem Bartošem a Zdeňkem Šebkem.

Paralympijské hry v Pekingu 2008

Velký průlom v kariéře byly Paralympijské hry v Pekingu v roce 2008, před nimiž prohlašoval, že po všech čtvrtých místech si konečně jede pro medaili. Za vzpomínku stojí dramatické semifinále s Osmo Kinnunenem z Finska, kdy rozhodl doslova poslední šíp. Finský reprezentant střelil sedmičku a David Drahonínský poslal poslední šíp do devítky, čímž postoupil do finále, v kterém porazil Johna Canavagha, a stal se paralympijským vítězem.

Období 2009–2011

Rok 2009 nebyl úspěšný. Zdravotní problémy a špatná psychická kondice zapříčinily neúspěch v podobě 8. místa na Mistrovství světa v Nymburku.

V roce 2010 na Mistrovství Evropy ve Vichy se prověřovala jeho forma, kde si zkusil, zda zvládne studium v zahraničí společně s tréninky. Čtvrtfinále i semifinále zvládl, ale ve finále pro nepříznivý vítr nezopakoval výkon z předešlého dne. Nakonec obsadil druhé místo.

V roce 2011 se konalo Mistrovství světa v italském Turíně, kde se bojovalo o medaile a také o místa na Paralympijské hry v Londýně, jež se měly konat následující rok. V osmifinále porazil amerického reprezentanta Jerryho Schielda, ve čtvrtfinále porazil japonského reprezentanta a v semifinále přemohl Brita Johna Cavanagha. Ve finále podlehl finskému reprezentantovi Osmo Kinnunenovi. Český lukostřelec obsadil 2. místo, čímž získal místo na paralympiádu. Kromě toho dosáhnul na titul mistrů světa v soutěži družstev, když ve finále společně s Petrem Bartošem a Zdeňkem Šebkem porazili americký tým.

Paralympijské hry v Londýně 2012

V roce 2012 chtěl navázat na úspěchy a obhájit první místo z Pekingu. Ve spolupráci se sportovní psycholožkou Kateřinou Vejvodovou Kudláčkovou zlepšoval jeho fyzickou i psychickou přípravu. Z kvalifikace byl postup do čtvrtfinále snadný. Ve čtvrtfinále prohrával s Fabiem Azzolini z Itálie a teprve rozstřel posledního šípu se mu vydařil a dostal se do semifinále. Osmo Kinnunen, finalista z Pekingu, byl jeho dalším soupeřem, kterého porazil. Ve finále se střetl s Jeffem Fabry. Před paralympiádou však Drahonínský nezaregistroval změnu pravidel, které zvýhodnily pozici Fabryho a tak ve finále prohrál a získal druhé místo.

Mistrovství světa v Bangkoku 2013 začalo kvalifikací, kde obsadil 5. místo, v semifinále narazil opět na Jeffa Fabryho, který se posunul do finálového boje. Nakonec získal třetí místo, kdy v konečném boji porazil Johna Cavanagha.

Rok 2014 – období rekordů

Na Světovém poháru v Novém Městě nad Metují se mu dařilo. Nejprve v kvalifikaci vstřelil rekord 668 bodů z možných 720, který byl uznán rozhodčími jako světový a další den v setu proti Seong-Pyo An získal druhý rekord: 143 bodů z možných 150. Ve finále proti Johnu Cavanaghovi byl úspěšný a získal první místo. Ve švýcarském Notwillu uzavřel kvalifikaci s novým světovým rekordem 670 bodů, kdy postoupil rovnou do semifinále. Zde nestačil na finského lukostřelce Antoniuse a vybojoval bronzovou medaili.

Rok 2015

V roce 2015 se zúčastnil květnového Dutch Para Archery Tournament v Nizozemsku, kam odjel jako jediný zástupce České republiky. Během kvalifikace při nepřízni počasí se mu podařilo překonat vlastní světový rekord a stanovil nové světové maximum na 674 bodů. V eliminační části turnaje ve čtvrtfinále porazil ruského reprezentanta a v semifinále vyřadil finského reprezentanta Jean Pierra Antoniose. Ve finále přestřílel italského reprezentanta Fabia Azzoliniho.

V červenci absolvoval účast na WRT v Novém Městě nad Metují, kde jeho vítězné tažení v semifinále přerušil Slovák Petr Kinik. V boji o bronz porazil finského reprezentanta Jean Pierra Antonia.

Na Mistrovství světa v německém Donaueschingenu nezávodil jen za jednotlivce, ale také v kategorii Mix Team a Team mužských družstev. V Mix Teamu, kde poprvé závodil společně s Šarkou Musilovou se nedařilo a po první části vypadli. V družstvu mužů platil za klíčového sportovce a leadra týmu, kdy se spolubojovníkům nevedlo a v konečné fázi se dostaly pouze do boje o 3. a 4. místo. Nakonec získali 4. místo. V jednotlivcích proti Jeanu Pierre Antoniosovi vstřelil nový světový rekord – 144 ze 150 možných bodů. Přes Fabia Azzoliniho přešel lehce do finále, kde porazil Johna Walkera, vyhrál titul mistra světa a zajistil si přímou účast na Paralympijské hry do Rio de Janeira.

Rok 2016

Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Jeho příprava se zaměřuje na sezónu 2016, kdy ho čeká Mistrovství Evropy ve Francii a Paralympijské hry v Rio de Janeiru.

Rok 2021

David se v srpnu 2021 zúčastnil v Tokiu už čtvrtých paralympijských her v životě. Soutěžil společně s Šárkou Musilovou v kategorii Mix Team, kde společně vybojovali stříbrnou medaili. V kategorii W1 mužů David ve finále porazil Nihata Turkmenoglu z Turecka a získal celkem šestou paralympijskou medaili, druhou zlatou.

Odkazy

Literatura

• Z Atén do Pekingu, Jiří Lacina, David Soeldner, 2009: Nakladatelství EPOCHA s.r.o., Kaprova 12, Praha 1
• Z Pekingu do Londýna, David Soeldner, 2013: Nakladatelství EPOCHA s.r.o., Kaprova 12, Praha 1

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu David Drahonínský na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Paralympic.org (anglicky)
• 13. Komnata Davida Drahonínského
• Heř-Man-Day-online: David Drahonínský