Erik Ivar Fredholm
Erik Ivar Fredholm | |
---|---|
Narození | 7. dubna 1866 Stockholm, Švédsko Švédsko |
Úmrtí | 17. srpna 1927 (ve věku 61 let) Mörby, Švédsko Švédsko |
Místo pohřbení | Djursholmský hřbitov (od 1927; 59°24′29″ s. š., 18°4′36″ v. d.) |
Alma mater | Královský technologický institut (1885–1886) Uppsalská univerzita (1886–1898) Stockholmská univerzita (1888–1898) |
Povolání | matematik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Stockholmská univerzita (1898–1927) |
Ocenění | Ponceletova cena (1908) Björkén Prize (1910) |
Rodiče | Ludvig Fredholm[1] |
Příbuzní | John Fredholm (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Erik Ivar Fredholm (7. dubna 1866 Stockholm, Švédsko – 17. srpna 1927 Mörby, Švédsko) byl švédský matematik. Je známý především jako zakladatel moderní teorie integrálních rovnic. Článek, který v roce 1903 publikoval v časopise Acta Mathematica, je považován za jeden z milníků při vzniku teorie operátorů. Je po něm pojmenován kráter Fredholm na přivrácené straně Měsíce[2][3], jakož i velké množství matematických vět a konceptů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erik Ivar Fredholm na slovenské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Erik Ivar Fredholm na Wikimedia Commons
- Erik Ivar Fredholm na history.mcs.st-andrews.ac.uk
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Portály: Lidé | Matematika | Švédsko