Páni z Lipé

Tento článek je o českém šlechtickém rodu. O německém panovnickém rodu pojednává článek Páni z Lippe.

Páni z Lipé

Země	České království
Mateřská dynastie	Ronovci
Zakladatel	Smil z Tuháně
Větve rodu	Ronovci, páni z Pirkštejna, Páni z Dubé, Berkové z Dubé, Lichtenburkové
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Páni z Lipé byli starý český panský rod vzešlý z rozrodu Ronovců. Své jméno odvozovali od Lipé, dnešní České Lípy.

Historie

Společným předkem všech větví Ronovců byl Smil Světlický, páni z Lipé odvozují svůj původ od jeho syna Častolova ze Žitavy. Smilův vnuk Chval z Lipé založil hrad Lipý, patřilo mu v polovině 13. století území od Žitavy přes Lužické hory až k České Lípě. Jeho syn Čeněk byl prvním, kdo použil predikát z Lipé.^[1] Čeněk z Lipé měl syny Jindřicha a Čeňka.^[2] Čeněk z Ojvína se stal zakladatelem pirkštejnské větve rodu.

Jindřich z Lipé byl pro svůj vliv od počátku 14. století považován za druhého muže země po králi. Zasloužil se o uhájení Kutné Hory před císařem Albrechtem, za což obdržel funkci podkomořího. Účastnil se i vypuzení krále Jindřicha Korutanského ze země. Byl jedním ze šlechticů, kteří přivedli Jana Lucemburského na naše území, za odměnu získal Žitavu, o kterou předtím Ronovci přišli, získal dědičně úřad nejvyššího maršálka v království a později i funkci zemského hejtmana. Byl dlouholetým druhem královny vdovy Richenzy (Rejčky). Vlastnil majetek v severních Čechách, Krumlov, Lipnici, Brod a statky měl i na Moravě, kde se stal hejtmanem. Jindřichovu synovi dal Jan Lucemburský za ženu svou příbuznou Anežku z Blankenheimu.

Z jeho čtyř synů vešli ve známost především Jindřich zvaný Železný, který se stal zemský hejtmanem, a Jan, působící jako hejtman na Moravě. Jan z Lipé velel armádě Karla IV. v Itálii, kde také padl. Pertold v letech 1334–1343 zastával funkci vyšehradského probošta.

Hynek cestoval s císařem po Francii jako význačný představitel české šlechty. Jindřich (1415–1469) působil za vlády Jiřího z Poděbrad jako moravský hejtman.

Největšího bohatství a slávy dosáhl rod za vlády Lucemburků, poté však majetek i vliv začal postupně ztrácet, začátkem 16. století musel Jan prodat svá manství a z velkého jmění pánů z Lipé již moc nezbylo. Pertold Bohobud se účastnil stavovského povstání, nakonec mu císař Ferdinand II. Štýrský trest odpustil, přesto úřad nejvyššího zemského maršálka v zemi přešel na Berky z Dubé.

Čeněk Hovora z Lipé zemřel roku 1680 ve Slezsku a jím rod vymřel po meči.

Erb

Erb měli shodný s pány z Lichtenburka, ve zlatém štítě měli černé ostrve a kapra v klenotu.

Příbuzenstvo

Spojili se s Rožmberky, Pernštejny, Trčky, pány z Kravař, z Boskovic či z Kunštátu.

Reference

↑ PANÁČEK, Jaroslav. Založení České Lípy. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 5. ISSN 1211-9172.
↑ SOVADINA, Miloslav. Rozrod žitavských Ronovců ve druhé polovině 13. století. Bezděz : vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 28. ISSN 1211-9172.

Literatura

HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Lipé, s. 90–91.